Před týdnem nás, jak píše s nadsázkou Tomáš Baldýnský, postihla humanitární krize v Dejvicích. Případ se znečištěnou vodou v této městské části ale možná odkryl více, než se původně zdálo.
První zprávy o problémech s pitnou vodou v části pražských Dejvic veřejnost zaznamenala v neděli dopoledne. Informace přišly současně z nemocnic, které upozornily na opakující se výskyt průjmových onemocnění, a z laboratoří. Ve vodě totiž byly identifikovány koliformní bakterie. Pražské vodovody a kanalizace spustily krizový komunikační plán – informovaly městskou část, vylepily informační plakáty a letáky na postižené domy, rozeslaly informační SMS a rozmístily cisterny s nezávadnou vodou. Pomáhala také městská policie, která do ulic vyslala automobily s tlampačem. Městský rozhlas hlásil aktuální informace. Bylo oznámeno, že problém postihl zhruba 150 osob, které navštívily lékaře. Čtyři lidé byli hospitalizováni kvůli dehydrataci, která často průjmová onemocnění provází. Lidově řečeno, pokud máte průjem, často zapomínáte dostatečně pít, a dehydratace je logickým důsledkem.
Postižení lidé samozřejmě nebyli šťastní. Kdo by také byl, když má průjem, ale situace byla takříkajíc pod kontrolou. Skutečný výbuch lidské nespokojenosti začal po oznámení finanční kompenzace za způsobenou škodu ve výši 5000 Kč na osobu. To najednou postižených a nespokojených závratně přibylo. Kdo by také nechtěl 5000 Kč, že ano? Bydlíte v Praze 6, jak snadné… Stačí si trochu postěžovat. Jsme přece v Čechách. Dnes již PVK eviduje více než 1300 žádostí o odškodné.
Paralelně bylo nutné problém technicky vyřešit. Na základě průzkumu bylo odhaleno, že za havárii pravděpodobně mohou průsaky. Hlavním problémem byla chyba ve stavbě vodovodu, kterou navíc nikdo neuvedl v plánech. Stavba proběhla v rozporu s dnešními, ale i minulými předpisy. Je ale opravdu možné, aby se na problémy přišlo až po několika letech? Ano, je. Pokud voda v potrubním systému proudí standardně, nemusí se na problém vůbec přijít. Změna nastane až s nejbližší havárií, kdy tlak vody v potrubí klesne, a může dojít k načerpání poškozené vody ze slepého ramena. V tomto případě se možná dokonce jednalo o odpadní vodu z kanalizace. A problém je na světě.
Veřejnost dnes lynčuje Pražské vodovody a kanalizace. Kdo by nechtěl odškodné 5000 Kč? Ale může opravdu provozovatel vodárenské infrastruktury podobné situaci zabránit? Zamysleme se nad tím, kolik developerských projektů dnes v Praze máme. Každý den jsme v podobném riziku. V době špičkových technologiích jsme pořád závislí na tzv. lidském faktoru. Na tom, zda stavební dělník překopne něco, co neměl. To je realita.
Uvidí lidé „svých“ 5000 Kč? To je ve hvězdách. Pokud se potvrdí, že problém nastal při stavbách, nebude chtít pojišťovna Pražských vodovodů a kanalizací kompenzace vyplácet, a začne vleklý soudní spor.
Média ale už svoji oběť našla. Je jím provozovatel Pražské vodovody a kanalizace. Přisadil si dokonce magistrát s možností vypovědět provozní smlouvu. Ale opravdu si myslíme, že by veřejná společnost fungovala lépe? Máme nějaké pozitivní příklady? Tak třeba Dopravní podnik, že ano…
