Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik chceme platit za vodu?

12. 12. 2014 0:06:10
Prakticky každý rok se ve vodárenství opakuje podobný scénář. Na přelomu roku, kdy jednotlivé obce a regionální vodárny řeší nové ceny vodného a stočného, se rozpoutávají diskuze o výhodnosti nebo nevýhodnosti provozních modelů. V letošním roce bylo množství „objevných“ prohlášení ještě vyšší než obvykle – samozřejmě především kvůli podzimním komunálním volbám.

Po revoluci byla v České republice vodovodní infrastruktura velmi zastaralá, bylo jasné, že je nutné ji modernizovat. Následně do českého prostředí vstoupily zahraniční vodárenské společnosti. V mnoha ohledech to bylo podobné, jako partnerství koncernu VW s mladoboleslavskou Škodou. A mnozí si ještě pamatují nevoli, kterou to tehdy u některých kritiků „výprodeje českého průmyslu Němcům“ vzbudilo. Jakkoliv dnes považujeme značku Škoda za především českou, bez silného zahraničního partnera bychom asi ještě dnes jezdili v modernizovaném Favoritu a automobilka by si o globálních prodejích mohla nechat zdát.

V současné době na českém vodárenském trhu fungují v zásadě dvě varianty – malé vodárny provozované samostatně menšími obcemi/městy a větší subjekty, většinou svazky měst a obcí, kde se o provoz infrastruktury starají velké vodárenské společnosti. Ekonomická logika je v tomto případě neúprosná. Pokud nebudou provozovatelé pokrývat dostatečně velký počet odběratelů, budou náklady na údržbu a investice do vodárenských sítí vysoké. Obecní rozpočty a peníze vybrané za vodné a stočné jednoduše nebudou finančně stačit. Je to logické. Když obsluhujete větší region, je váš provoz efektivnější - dosáhnete výhodnějších podmínek u dodavatelů, můžete sdílet odborníky a specializované pracoviště.

Ať už se nám to líbí nebo ne, fungování větších vodárenských celků, jejichž ceny jsou státem regulované a jen zřídkakdy rostou více než o inflaci, je pro zákazníky výhodnější jak finančně, tak i z pohledu kvality.

Chceme za každou cenu nízkou cenu vody? Lze to, ale za cenu minimálních investic do infrastruktury... Je to stejné jako s údržbou domu. Pokud se o dům nestaráte průběžně, je jen otázkou času, kdy dům tzv “vybydlíte” a budete muset investovat opravdu hodně. Pokud tedy chceme mít nízkou cenu vody za každou cenu, je jasné, že v budoucnu nás čeká velký problém.


Autor: Jana Bábíková | pátek 12.12.2014 0:06 | karma článku: 8.69 | přečteno: 1243x

Další články blogera

Jana Bábíková

Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?

S ideologickým bojem proti kapitalismu má naše republika bohaté zkušenosti. Komunismus jsme si dobrovolně zvolili a pěkných pár let s ním zápasili. Nepoučili jsme se?

17.3.2017 v 11:27 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 755 |

Jana Bábíková

Jsou Brňáci lepší než Pražáci?

S nadsázkou se dá říci, že Brňáci se opičí po Praze prostě ve všem. Světe div se: v Brně mají Národní divadlo, brněnské letiště, brněnsko-vietnamské pho restauraurace a konečně mají i pravou nefalšovanou vodovodní havárii :).

16.9.2016 v 21:09 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 885 |

Jana Bábíková

Jak soukromé noviny nechápou, že si soukromá firma vyplácí zisk?

Vždycky mě pobaví dvojí metr českých novinářů. Tentokrát Andrejem vlastněná Mafra a idnes.cz píšou o ošklivých soukromých vodárenských firmách, které jsou prý sice efektivní, ale až tak moc, že si vyplácí ten ošklivý zisk.

6.9.2016 v 8:20 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 1312 |

Jana Bábíková

Voda nad zlato?

Voda vždycky byla a zřejmě také vždycky bude velmi populistickým tématem. Téměř nikdo ze spotřebitelů neví, kolik voda stojí. A jen málokdo by hádal, že za litr vody zaplatíme méně než korunu.

27.6.2016 v 7:10 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 601 |

Další články z rubriky Ekonomika

Pavel Beránek

Migrace a Velká Zelená Zeď v Africe

Co to vlastně je Velká zelená zeď v Africe? Může to být krok správným směrem? A může to způsobit nějaký převrat v problémech, které řeší celý svět?

19.8.2017 v 19:42 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 586 | Diskuse

Karel Ryšán

Laická úvaha - jak si zahospodařit

Bez práce nejsou koláče. Tahle fráze se ještě čas od času omílá, i když stále méně. Lidé cítí, že není tak úplně pravdivá. Protože kdo by se špinil, namáhal si záda namáhavou prací?

19.8.2017 v 10:26 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 215 | Diskuse

Pavel Makovec

Zakážou volby! Zakážou volby?

"Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali" říkala již Emma Goldman, americká anarchistka a mírová aktivistka litevského původu ("If voting changed anything, they'd make it illegal")...

19.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 37.16 | Přečteno: 3800 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak jsem se kvůli ČSSD stala nezaměstnatelnou

ČSSD je bezesporu mimo. Ale mimo realitu je bezesporu i paní Šichtařová. Nebo jí snad taky hrozí propuštění kvůli zvýšení minimální mzdy a nahrazení robotem?

18.8.2017 v 18:33 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 1159 | Diskuse

Petr Havelka

Dokážeme rozumně nakládat s odpady?

Evropské trendy v odpadovém hospodářství mají jasný směr: více recyklovat a rovněž využívat zbytkový komunální odpad k výrobě energie. Česká legislativa ale za evropským přístupem pokulhává a podporuje výstavbu dalších spaloven.

18.8.2017 v 11:28 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 190 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2211

Šéfredaktorka oVodarenstvi.cz se zájmem nejen o českou vodu:). Moje kredo: "Než dlouze nadávat, je lepší zkusit to změnit!"



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.