Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik chceme platit za vodu?

12. 12. 2014 0:06:10
Prakticky každý rok se ve vodárenství opakuje podobný scénář. Na přelomu roku, kdy jednotlivé obce a regionální vodárny řeší nové ceny vodného a stočného, se rozpoutávají diskuze o výhodnosti nebo nevýhodnosti provozních modelů. V letošním roce bylo množství „objevných“ prohlášení ještě vyšší než obvykle – samozřejmě především kvůli podzimním komunálním volbám.

Po revoluci byla v České republice vodovodní infrastruktura velmi zastaralá, bylo jasné, že je nutné ji modernizovat. Následně do českého prostředí vstoupily zahraniční vodárenské společnosti. V mnoha ohledech to bylo podobné, jako partnerství koncernu VW s mladoboleslavskou Škodou. A mnozí si ještě pamatují nevoli, kterou to tehdy u některých kritiků „výprodeje českého průmyslu Němcům“ vzbudilo. Jakkoliv dnes považujeme značku Škoda za především českou, bez silného zahraničního partnera bychom asi ještě dnes jezdili v modernizovaném Favoritu a automobilka by si o globálních prodejích mohla nechat zdát.

V současné době na českém vodárenském trhu fungují v zásadě dvě varianty – malé vodárny provozované samostatně menšími obcemi/městy a větší subjekty, většinou svazky měst a obcí, kde se o provoz infrastruktury starají velké vodárenské společnosti. Ekonomická logika je v tomto případě neúprosná. Pokud nebudou provozovatelé pokrývat dostatečně velký počet odběratelů, budou náklady na údržbu a investice do vodárenských sítí vysoké. Obecní rozpočty a peníze vybrané za vodné a stočné jednoduše nebudou finančně stačit. Je to logické. Když obsluhujete větší region, je váš provoz efektivnější - dosáhnete výhodnějších podmínek u dodavatelů, můžete sdílet odborníky a specializované pracoviště.

Ať už se nám to líbí nebo ne, fungování větších vodárenských celků, jejichž ceny jsou státem regulované a jen zřídkakdy rostou více než o inflaci, je pro zákazníky výhodnější jak finančně, tak i z pohledu kvality.

Chceme za každou cenu nízkou cenu vody? Lze to, ale za cenu minimálních investic do infrastruktury... Je to stejné jako s údržbou domu. Pokud se o dům nestaráte průběžně, je jen otázkou času, kdy dům tzv “vybydlíte” a budete muset investovat opravdu hodně. Pokud tedy chceme mít nízkou cenu vody za každou cenu, je jasné, že v budoucnu nás čeká velký problém.


Autor: Jana Bábíková | pátek 12.12.2014 0:06 | karma článku: 8.69 | přečteno: 1239x

Další články blogera

Jana Bábíková

Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?

S ideologickým bojem proti kapitalismu má naše republika bohaté zkušenosti. Komunismus jsme si dobrovolně zvolili a pěkných pár let s ním zápasili. Nepoučili jsme se?

17.3.2017 v 11:27 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 749 |

Jana Bábíková

Jsou Brňáci lepší než Pražáci?

S nadsázkou se dá říci, že Brňáci se opičí po Praze prostě ve všem. Světe div se: v Brně mají Národní divadlo, brněnské letiště, brněnsko-vietnamské pho restauraurace a konečně mají i pravou nefalšovanou vodovodní havárii :).

16.9.2016 v 21:09 | Karma článku: 21.54 | Přečteno: 882 |

Jana Bábíková

Jak soukromé noviny nechápou, že si soukromá firma vyplácí zisk?

Vždycky mě pobaví dvojí metr českých novinářů. Tentokrát Andrejem vlastněná Mafra a idnes.cz píšou o ošklivých soukromých vodárenských firmách, které jsou prý sice efektivní, ale až tak moc, že si vyplácí ten ošklivý zisk.

6.9.2016 v 8:20 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 1310 |

Jana Bábíková

Voda nad zlato?

Voda vždycky byla a zřejmě také vždycky bude velmi populistickým tématem. Téměř nikdo ze spotřebitelů neví, kolik voda stojí. A jen málokdo by hádal, že za litr vody zaplatíme méně než korunu.

27.6.2016 v 7:10 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 597 |

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Trčálek

Otevřený dopis paní ekonomce Šichtařové

Říká se tomu kečupový efekt. Tak dlouho třepete sklenicí od kečupu, pořád se nic neděje, až se vám najednou její celý obsah vyvalí do ciferníku

28.6.2017 v 17:22 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 1237 | Diskuse

Jan Řeháček

Tři oříšky pro bankéře

Tři malé úvahy o fungování finančního systému. O vyrovnaném státním rozpočtu, o mechanice tištění peněz a o decentralizaci bankovnictví. (použité ingredience: písmenka, čísla, mezery, interpunkce, linky)

28.6.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 550 | Diskuse

Milan Urban

Sedm miliard. Zase montovna?

Jedním z mýtů o české ekonomice je tvrzení, že je to tady samá montovna a logistický sklad, z čehož má země velké nic a lidé hodně málo. Ano, lidé mají málo – všichni víme, jak je to s platy v České republice.

28.6.2017 v 7:51 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 1187 | Diskuse

Tomáš Flaška

Pan předseda Senátu si nedá pokoj

Poté co navrhl zvednout živnostníkům odvody na tak likvidační úroveň, že by je donutil se nechat zaměstnat v zahraničních montovnách, přišel minulý týden s další geniální myšlenkou.

27.6.2017 v 10:59 | Karma článku: 41.93 | Přečteno: 2214 | Diskuse

Martin Faltýn

Sobotka do Japonska! Bude jmenován čestným samurajem?

Jedním z posledních vládních výletů premiéra Sobotky je velkoryse pojatá návštěva Japonska. Prý tím, řečeno jeho slovy, završuje "asijský trojlístek", tedy po návštěvě Jižní Koreje a Číny.

26.6.2017 v 18:30 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 378 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2210

Šéfredaktorka oVodarenstvi.cz se zájmem nejen o českou vodu:). Moje kredo: "Než dlouze nadávat, je lepší zkusit to změnit!"



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.